Západ slunce
ZÁPAD SLUNCE
Ticho,příjemný vánek a za horou vidíte jak hořící slunce zapadá za obzor a vydává ještě poslední paprsky světla,které se rozplynou po louce .S koněm se vydáváte za sluncem,toužíte ještě vidět posledně za tento den,rozcváláte se po louce,vítr a příjemný chlad vás bičuje do tváře a vám se vykouzlí úsměv na tváři.Nevíte s čeho jste tak štastí,snad s toho že ta krása koně je tak neuvěřitelná,snad s toho že zapadající slunce má magickou krásu.Přímo se vznášíte,jako kdyby se kůň ani nedotýkal země,jako by se vznášel,jste něčím spojení a cváláte až na samý vrchol hory.Lehce koni přitáhnete otěže a zastavíte se.Natáhnete ruku,jako by jste si mysleli,že na slunce dosáhnete,jako by váš kůň byl pegas vznášející se v oblacích.Zavřete oči,ale stále vidíte malebnou krajinu pod vámi a slunce,které je svými posledními paprsky u vás,ale přece strašlivě daleko.Cítíte poslední teplo slunce,když za pár chvil ucítíte jen chlad a silnější vítr.Otáčíte koně a na tajuplně temné louce cváláte do stáje,kde světlo slunce nahradí pouhá nudná žárovka...slunce zapadlo a vy budete muset počkat na těch magických pár minut,kdy slunce příští den zase bude zapadat za obzor...víte,že ta chvíle je jedinečná a že kůň a západ slunce jsou dvě nejkrásnější věci,které jste kdy viděli.
M.Klusová