Slovo drezúra je odvozeno od francouzského "dresser" - cvičit, mimo jiné i jezdeckého, nebo tažného koně. Dnes je ovšem drezurní ježdění špičkovou sportovní disciplínou, která předvádí nejdokonalejší využití schopností koně. Drezurní ježdění má mnoho stupňů obtížnosti, podobně jako parkur (Z, L, S, ST, T, TT)

Některé drezurní cviky

Couvání je pohyb koně vzad. Provádí se v mírném předklonu silným působením obou holení jako při pobídce a zároveň zadržováním na otěži.

Obrat kolem předku je figura, při níž se kůň zadní částí těla otáčí kolem předních končetin, kterými pouze podupává téměř na místě. Provádí se silným působením holeně za podbřišníkem a slabým zadržováním druhou holení.

Dovnitř plec je figura, při níž se kůň odklání od směru pohybu v úhlu asi 30 stupňů. Většinou se provádí u stěny obdélníku, takže se kůň odklání od stěny směrem dovnitř. Vnitřní přední noha kříží zepředu vnější přední nohu. Kopyta zadních končetin směřují dopředu a nekříží se.

Poloviční překrok je cvik, při němž se kůň pohybuje diagonálně dopředu a zároveň do strany a je ohnutý ve směru, jímž se pohybuje.

Kontracval je cval na opačnou nohu, což znamená, že když kůň cválá na kruhu na levou ruku, cválá kůň na pravou nohu a naopak.

Pasáž je pomalý, velmi vysoký klus, který vyvolává dojem, jako by kůň pomalu plul nad zemí. Každý krok je ve vzduchu chvíli zadržen.

Piaf je vlastně klus podobný pasáži, jenže kůň stojí na místě.